Vizuální poezie

Kniha Vizuální poezie se zabývá diachronickým výzkumem vizuální poezie, stojící na pomezí teorie výtvarného umění a literatury, a jejím vývojem především v druhé polovině 20. století, a to v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, pro nějž bylo jako pro málokteré jiné charakteristické mezinárodní propojení jeho protagonistů. Přes historický kontext evropských avantgard (futurismus, zaum, dada, poetismus, surrealismus, lettrismus) a syntetický rozbor následných dobových teorií (například Max Bense, Klaus Peter Dencker, Ulrich Ernst, Bohumila Grögerová, Dick Higgins, Josef Hiršal, Jiří Kolář, Siegfried J. Schmidt, Adriano Spatola, Jiří Valoch a další) je vizuální poezie zkoumána jako ne ohraničený umělecký proud, vyjadřující se mnoha uměleckými prostředky.