Paralely a průniky. Česká literatura v časopisech německé moderny (1880-1910)

Internacionálnost byla jedním ze znaků evropské moderny, pro české autory představovaly překlady jejich děl do němčiny a referování v časopisech v Německu jednu z možností pronikání do nadnárodních literárních kontextů. Monografie zkoumá, jak tento proces na přelomu 19. a 20. století proměňoval česko-německé literární relace na internacionální a lokální úrovni, jak vyrůstal z česko-německo-židovských vztahů a zároveň je vždy nově ustavoval, ať již v Praze, českých zemích, mezi Prahou a Vídní či mezi Moravou, Prahou a Vídní.