Nehmotné dědictví

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 17. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově „překladu“ mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech diametrálně liší.