Kočičí hra

Komentář k původní LP Supraphonu z roku 1983:"Tato hra má být hrána jako jediná plynulá, souvislá věta..." István Örkény"Už jste viděli v Tylově divadle Kočičí hru?" Taková otázka se šířila v soustředěných kruzích o stále větším poloměru od data premiéry hry Istvána Örkényho 7. února 1974 na scéně činohry Národního divadla v Praze. Inscenace překonala počtem zhruba čtyř set repríz všechny rekordy úspěšnosti, viděli ji diváci z Prahy i nejvzdálenějších koutů naší vlasti a mnozí nejednou... Kočičí hra se počátkem sedmdesátých let stala vyslankyní současného maďarského dramatu na velkých scénách v polovině světa, vzbudila oprávněnou pozornost, nadšení i polemiky, ale vedle inscenace na jevišti budapešťského Vigszinház našla opravdu druhý domov v Praze.Důvodů, proč se Kočičí hra Istvána Örkényho stala takovou kulturní a společenskou událostí, bylo více, počínaje šťastným nápadem přizvat k pohostinské spolupráci tehdy devětadvacetiletého maďarského režiséra Gábora Székelyho, který měl lví podíl už na adaptaci původní filmové povídky pro divadelní text a vynikající tvůrčí atmosférou při studiu hry, kterou určovaly především představitelky dvou klíčových postav sester Erži a Gisely, dvě mimořádné herecké osobnosti - zasloužilé umělkyně Dana Medřická a Vlasta Fabiánová.