Egopolis

Básník se celý rok motá ulicemi mezi opilci, bezďáky, policajty a gamblery „od Rajské zahrady po Židovskou pec“. Na podzim do tichazašustí klíněnkou prožrané listí nebo zdáli zapípá kasa z vietnamské tržnice, zima se táhne tak dlouho, až opadají i větve, na jaře obleva uvolní nevábné puchy a dusná letní beznaděj pak definitivně potvrzuje, že nás žádné osvícení nečeká, útěk už je ale také nemožný. Žít na Žižkově – to není úděl, to je životní postoj.